I think it would be good to write why I decided to go to the Czech Republic for a project?
Well, it was a complete accident! But let me start from the beginning. It was summer 2016. A few months earlier, my relationship broke up, and I caught myself caught up in something like stagnation, every day is the same, nothing happens and nothing changes. I decided to do something interesting, maybe a bit unusual, but also useful. My choice fell on the Czech language. I opened the Internet and started looking for a language course. I was very surprised because I only found two offers! I decided to live a large and popular language school in Poland. I started a two-month holiday course, then continued my studies from October in the normal way. My lecturer turned out to be a great teacher, and also a nice person. I liked the Czech language very much, I started planning trips to the Czech Republic (in 2017 I was in Harrachov and twice in Prague), as well as searching for websites or fanpages devoted to this language and the Czech culture in general.
In July 2017, I finished my second studies - special pedagogy. I tried to find a job with children, unfortunately everyone refused because of lack of experience (the last three years I spent working in the office).
Until one day, on one of the pages devoted to the Czech language on Facebook, I found an offer of European Voluntary Service in Kadaň in the Czech Republic. I started looking for information about the program, because I never heard about it, and - of course - I checked where Kadaň is located! The EVS program is a very popular program, but I have never been interested in any forms of foreign trips (neither during studies nor after they have been completed), because I have never been good at foreign languages.
I thought - why not try it? I shared my thoughts with my roommates.
I wrote an email to the sending organization (which is really great!), I had a lot of questions that they patiently answered. I prepared the documents, then I had a conversation on Skype (using a roommate's laptop, because this program did not work on my computer ...) and I received the message that I was qualified! I could not believe it because it seemed to me that the conversation did not go well. Mainly because of English, which just for a few years has not used.
And so, on September 30, crushed by co-workers (even by superiors!), Gifted with a guidebook in the Czech Republic (a farewell gift from my finest co-workers), packed in two backpacks, I set out for Kadania.
Of course, it was not without adventures! My bus, which I was supposed to go to Kadaň, did not come. I had to buy a ticket for another and finally arrived in Kadaň a few hours later.
My eyes first appeared chimneys (ah this Pruneřov!), And then - mountains! Wow, that was something. My coordinator picked me up from the train station and led me to the apartment. I admit that I was terribly tired, and the time for the first trip around the city came only on the last day.
Well, it was a complete accident! But let me start from the beginning. It was summer 2016. A few months earlier, my relationship broke up, and I caught myself caught up in something like stagnation, every day is the same, nothing happens and nothing changes. I decided to do something interesting, maybe a bit unusual, but also useful. My choice fell on the Czech language. I opened the Internet and started looking for a language course. I was very surprised because I only found two offers! I decided to live a large and popular language school in Poland. I started a two-month holiday course, then continued my studies from October in the normal way. My lecturer turned out to be a great teacher, and also a nice person. I liked the Czech language very much, I started planning trips to the Czech Republic (in 2017 I was in Harrachov and twice in Prague), as well as searching for websites or fanpages devoted to this language and the Czech culture in general.
In July 2017, I finished my second studies - special pedagogy. I tried to find a job with children, unfortunately everyone refused because of lack of experience (the last three years I spent working in the office).
Until one day, on one of the pages devoted to the Czech language on Facebook, I found an offer of European Voluntary Service in Kadaň in the Czech Republic. I started looking for information about the program, because I never heard about it, and - of course - I checked where Kadaň is located! The EVS program is a very popular program, but I have never been interested in any forms of foreign trips (neither during studies nor after they have been completed), because I have never been good at foreign languages.
I thought - why not try it? I shared my thoughts with my roommates.
I wrote an email to the sending organization (which is really great!), I had a lot of questions that they patiently answered. I prepared the documents, then I had a conversation on Skype (using a roommate's laptop, because this program did not work on my computer ...) and I received the message that I was qualified! I could not believe it because it seemed to me that the conversation did not go well. Mainly because of English, which just for a few years has not used.
And so, on September 30, crushed by co-workers (even by superiors!), Gifted with a guidebook in the Czech Republic (a farewell gift from my finest co-workers), packed in two backpacks, I set out for Kadania.
Of course, it was not without adventures! My bus, which I was supposed to go to Kadaň, did not come. I had to buy a ticket for another and finally arrived in Kadaň a few hours later.
My eyes first appeared chimneys (ah this Pruneřov!), And then - mountains! Wow, that was something. My coordinator picked me up from the train station and led me to the apartment. I admit that I was terribly tired, and the time for the first trip around the city came only on the last day.
Myslím, že by bylo dobré napsat, proč jsem se rozhodla jet do České republiky na projekt?
No, byla to úplná nahoda! Ale dovolte mi začít od začátku. Bylo to v létě roku 2016. O několik měsíců dříve se můj vztah rozpadl a já jsem se zachytila v nějakém stagnaci, každý den byl stejný, nic se nestane a nic se nezmění. Rozhodla jsem se udělat něco zajímavého, možná trochu neobvyklého, ale také užitečného. Moje volba spadla na český jazyk. Otevřela jsem internet a začala hledat jazykový kurz. Byla jsem velmi překvapena, protože jsem našla pouze dvě nabídky! Rozhodla jsem se pro velkou a populární v Polsku jazykovou školu. Začala jsem dvouměsíční prázdninový kurz a poté jsem pokračovala ve studiu od října normálním způsobem. Můj přednášející se ukázal být skvělým učitelem a zároveň hezkým člověkem. Milovala jsem češtinu, začala jsem plánovat výlety do ČR (v roce 2017 jsem byla v Harrachově a dvakrát v Praze), stejně jako pro vyhledávání stránek nebo fanpage věnovaných jazyku a kultuře v České republice vůbec.
V červenci 2017 jsem ukončila své druhé studium - speciální pedagogika. Snažila jsem se najít práci s dětmi, bohužel každý odmítl kvůli nedostatku zkušeností (poslední tři roky jsem strávila prací v kanceláři).
Až do jednoho dne jsem na jedné ze stránek věnovaných českému jazyku na Facebooku našla nabídku Evropské dobrovolné služby v Kadaně v České republice. Začala jsem hledat informace o programu, protože jsem o tom nikdy neslyšela a - samozřejmě - zkontrolovala jsem, kde se nachází Kadaň! Program EVS je velmi populární program, ale nikdy jsem se nezabývala žádnými formami zahraničních cest (ani během studiu, ani po dokončení), protože jsem nikdy nebyla dobrá v cizích jazycích.
Myslela jsem - proč to nezkusit? Podělila jsem se o své myšlenky se svými spolubydlícími.
Napsala jsem e-mail vysílající organizaci (což je opravdu skvělé!), měla jsem spoustu otázek, které trpělivě odpověděli. Připravila jsem dokumenty, pak jsem měla rozhovor na Skype (pomocí notebooku spolubydlícího, protože tento program nefungoval v mém počítači ...) a dostala jsem zprávu, že jsem byla kvalifikována! Nemohla jsem tomu uvěřit, protože se mi zdálo, že rozhovor neproběhl dobře. Hlavně kvůli angličtině, kterou jsem několik let nepoužívala.
A tak, 30. září, po rozloučení se spolupracovníky (dokonce i nadřízenými!), průvodcem v České republice (darovaným na rozloučenou od mých nejlepších spolupracovníků), věci zabalené ve dvou batůžkách, jsem se vydala do Kadaně.
Samozřejmě, že to nebylo bez dobrodružství! Můj autobus, který měl jet do Kadaně, nepřijel. Musela jsem koupit jízdenku za druhý a nakonec dorazila do Kadaně o pár hodin později.
Nejprve se objevily komíny (ah tento Pruneřov!), A pak - hory! Wow, to bylo něco. Moje koordinátorka mě vzala z vlakového nádraží a zavedla mě do bytu. Přiznávám, že jsem byla strašně unavená a čas na první výlet po městě přišel až další den.
No, byla to úplná nahoda! Ale dovolte mi začít od začátku. Bylo to v létě roku 2016. O několik měsíců dříve se můj vztah rozpadl a já jsem se zachytila v nějakém stagnaci, každý den byl stejný, nic se nestane a nic se nezmění. Rozhodla jsem se udělat něco zajímavého, možná trochu neobvyklého, ale také užitečného. Moje volba spadla na český jazyk. Otevřela jsem internet a začala hledat jazykový kurz. Byla jsem velmi překvapena, protože jsem našla pouze dvě nabídky! Rozhodla jsem se pro velkou a populární v Polsku jazykovou školu. Začala jsem dvouměsíční prázdninový kurz a poté jsem pokračovala ve studiu od října normálním způsobem. Můj přednášející se ukázal být skvělým učitelem a zároveň hezkým člověkem. Milovala jsem češtinu, začala jsem plánovat výlety do ČR (v roce 2017 jsem byla v Harrachově a dvakrát v Praze), stejně jako pro vyhledávání stránek nebo fanpage věnovaných jazyku a kultuře v České republice vůbec.
V červenci 2017 jsem ukončila své druhé studium - speciální pedagogika. Snažila jsem se najít práci s dětmi, bohužel každý odmítl kvůli nedostatku zkušeností (poslední tři roky jsem strávila prací v kanceláři).
Až do jednoho dne jsem na jedné ze stránek věnovaných českému jazyku na Facebooku našla nabídku Evropské dobrovolné služby v Kadaně v České republice. Začala jsem hledat informace o programu, protože jsem o tom nikdy neslyšela a - samozřejmě - zkontrolovala jsem, kde se nachází Kadaň! Program EVS je velmi populární program, ale nikdy jsem se nezabývala žádnými formami zahraničních cest (ani během studiu, ani po dokončení), protože jsem nikdy nebyla dobrá v cizích jazycích.
Myslela jsem - proč to nezkusit? Podělila jsem se o své myšlenky se svými spolubydlícími.
Napsala jsem e-mail vysílající organizaci (což je opravdu skvělé!), měla jsem spoustu otázek, které trpělivě odpověděli. Připravila jsem dokumenty, pak jsem měla rozhovor na Skype (pomocí notebooku spolubydlícího, protože tento program nefungoval v mém počítači ...) a dostala jsem zprávu, že jsem byla kvalifikována! Nemohla jsem tomu uvěřit, protože se mi zdálo, že rozhovor neproběhl dobře. Hlavně kvůli angličtině, kterou jsem několik let nepoužívala.
A tak, 30. září, po rozloučení se spolupracovníky (dokonce i nadřízenými!), průvodcem v České republice (darovaným na rozloučenou od mých nejlepších spolupracovníků), věci zabalené ve dvou batůžkách, jsem se vydala do Kadaně.
Samozřejmě, že to nebylo bez dobrodružství! Můj autobus, který měl jet do Kadaně, nepřijel. Musela jsem koupit jízdenku za druhý a nakonec dorazila do Kadaně o pár hodin později.
Nejprve se objevily komíny (ah tento Pruneřov!), A pak - hory! Wow, to bylo něco. Moje koordinátorka mě vzala z vlakového nádraží a zavedla mě do bytu. Přiznávám, že jsem byla strašně unavená a čas na první výlet po městě přišel až další den.
Komentáře
Okomentovat