Homesickness / Touha po domově

Jak se vypořádat s touhou po domově? Někdy bych se rád dozvěděl sám sebe ... Samozřejmě mi chybí moji přátelé! Chybí mi ale i země a polský jazyk. Nikdy jsem si nemyslela, že bych mohl chybět můj jazyk takhle!
Chybí mi tak touha po mé rodině, protože jsem žila bez rodiču už více než 7 let. Ale jsem si vědom toho, že jsem se od nich dal - Nemůžu se dostat na vlak a 2,5 hodiny později vystoupit na Poznaň Hlavni Nadrazi, chvíli sedět u stolu, mlaskání chutnou večeři tam :)
Jak se s tím vypořádat? Začnu s nejjednodušším, tj. Toužím po něm. Moje tipy:
- poslech písní v polštině
- telefonní hovory s rodinou a přáteli z Polska
- čtení v polštině
- zpěv: D
- pokud je to možné, najít někoho, kdo mluví tímto jazykem. Naštěstí Mateusz, můj rádce, je napůl polský, takže je vždy možnost mluvit.

Toužíte s přáteli:
- telefon, Skype, návštěva Polska nebo návštěva přátel v České republice!
- poznávání nových přátel ... ne, ne! To pro mě není řešením. Proč? Co je pro mě důležitější než to, co dělám, je to, co dělám!
Samozřejmě je také zajímavé seznámit se s novými lidmi (když opustím svou zděšenou zónu, mou komfortní zónu ... ale ne každý je jako já, pro některé to není problém)

Nejprve nemůžete sedět doma. Je to nejhorší věc, jak sedět a meditovat, pak na to přijdou nejhorší a nejsmutnější myšlenky. Musíte něco udělat!
Hodně cestuji. Hlavně sáma. Musím přiznat, že je to docela dobrá volba. Samozřejmě, občas byste chtěli mluvit s někým říkat, „Oh, podívejte se, jak krásné horské!" Nebo něco takového stlyu, ale na druhé straně - myslím, že je lepší cestovat sám než ve špatné společnosti. Navíc je to vždy příležitost zlepšit své dovednosti - jazyk nebo čtení mapy a orientaci v oboru.

Sport je další alternativou. Přiznávám, že pravidelně nedělám sport. Mám rád jezdit na kole, valit se, plavat nebo chodit v horách, ale neradím příliš často. Vím, že bych měal, protože během svého pobytu zde bohužel jsem tlusta;)


How to deal with longing for home? Sometimes I would like to know myself ... I miss my friends, of course! But I miss the country and the Polish language too. I never thought that I could miss my language like that!
I miss the yearning for my family so much, because I have not lived with my parents for over 7 years. But I am aware that I am farther away from them - I can not get on the train and 2.5 hours later get off at the Poznań Główny station, and in a moment to sit at the table, to cook a delicious dinner :)
How to deal with it? I will start with the easiest one, i.e. longing for the language. My tips:
- listening to songs in Polish
- telephone calls with family and friends from Poland
- reading in Polish
- singing: D
- if possible - find someone who speaks that language. Fortunately, Mateusz, my mentor, is half Polish, so there is always the opportunity to talk.

Longing with friends:
- telephone, Skype, visit to Poland or a visit of friends in the Czech Republic!
- getting to know new friends ... no, no! This is not a solution for me. Why? Well, what's more important to me than what I'm doing is WHO I'm doing it!
Of course, getting to know new people is also interesting (when I leave my fear wall, my comfort zone ... but not everyone is like me, for some it is not a problem)

First of all, you can not sit at home. It is the worst thing to sit and meditate, then the worst and saddest thoughts come to mind. You have to do something!
I travel a lot. Mainly alone. I must admit that this is a pretty good option. Of course, sometimes a man would like to speak to someone to say "oh, look what a beautiful mountain!" Or something in this story, but on the other hand - in my opinion it is better to travel alone than in bad company. In addition, it is always an opportunity to improve your skills - language or reading the map and orientation in the field.

Sport is another alternative. I admit that I do not do sport regularly. I like to ride a bike, roll, swim or walk in the mountains, but I do not grow too often. I know that I should, because during my stay here unfortunately I got fat;)

Komentáře